Mnohý praktický lékař pozoruje ve svých statistikách, že děti v raném věku zprvu trpící nenápadnými respiračními infekty mají v pozdějším věku potíže s některou z alergických nemocí, ať je to ekzém, kopřivka, senná rýma či astma. Základní otázka tedy zní: Jsou děti choulostivé na infekty sočasně budoucími alergiky ?
Je to dáno, je to osud ? Nebo je šance nedostat se do alergie?
Na jednom ze seminářů v rakouském Sierningu, kde se odehrává etapovité vzdělávání v oblasti antihomotoxické terapie, se toto téma do hloubky probíralo, a tak jsem si dovolil jen zkráceně vyjmout důležitá fakta.

Příklad.
Byl demonstrován případ tříletého chlapce Marca. Marco je jedináček, trpěl různými respiračními infekty s převahou trvalého kašle. Jeho porod byl spontánní, kojen byl jen krátce asi - 3 týdny, pak byl převeden na umělé mléko. Od 5 měsíců byl dokrmován obvyklými kojeneckými doplňky. Přibližně od té doby se objevovaly různé poruchy trávení s plynatostí a se sklonem k zácpě. První infekty začaly asi v 5. týdnu života.

Léčba byla klasicky zahájena antibiotikem, kapkami na kašel a nosními kapkami na splasknutí nosní sliznice. Vždy po ukončení antibiotické léčby se stav na chvíli zmírnil, ale po několika týdnech se opakoval. Přibývalo problémů se zácpou, již byla trvalá rýma, záněty se stále vracely na mandle a do středního ucha, nepřetržitě dráždivě pokašlával. Přidala se svědivost kůže. Léčba se stále opakovala, spočívala v obměnách antibiotik, kapek proti kašli, paracetamolu ( paralenu) a byla přidávána lactulosa kvůli zácpě. Celkově přestal prospívat a objevovala se dušnost po fyzické zátěži, stolice l x za týden.

Na doplnění uveďme anamnézu, která se týká matky: Před těhotenstvím a během těhotenství byla léčena opakovaně antibiotiky a antimykotiky pro bakteriální a kvasinkové gynekologické záněty. Od dětství matka udává blíže neidentifikovanou nesnášenlivost na některé potraviny.

V tomto okamžiku připomenu některé údaje z podobného semináře, který projednával téma - Ekzem a probiotika. Zde se popisují staré poznatky studií Rudolfa Steinera - zakladatele antroposofické medicíny, který již na začátku minulého století studoval vlivy životního stylu na atopické onemocnění a v této studii se zmiňuje o dalších vlivech:
předčasné narození dítěte
brzký nástup dítěte do školky
páté dítě v rodině
přítomnost psa nebo kočky v domácnosti
endotoxínová expozice ( stravování, dysbióza...)

Dnes tedy můžeme tyto vlivy doplnit také o matčina onemocnění před a během těhotenství:
-tzv. překotné porody, porody císařským řezem,
-krátká doba kojení, předčasné převedení dítěte na umělou výživu kravským mlékem,
-antibiotická terapie kojence
- gastro-intenstinální poruchy a infekty.

To vše jsou základy pro mikrobiální chybějící osídlení nezralé střevní sliznice.

Vraťme se nyní k Marcovi. Byl mu proveden zátěžový dechový test se zřetelně zvýšenou bronchiální spastickou aktivitou, která dobře reagovala na bronchodilatátory a rychle se po nich normalizovala.
Bakteriologický stav: snížená imunoflóra a bifidoflóra.
Z ostatních testů si všimneme snížené hodnoty sekrečního IgA, zvýšené hodnoty alfa-1-antitrypsinu. Celkový nespecifický I g E byl v normě.

Byla zahájena pomocná inhalační terapie s bronchodilatátorem, aplikována mikrobiologická série, která se v prvé řadě starala o správné osídlení střeva probiotiky a součaně byly podávány specificky upravené kapky obsahující tzv. medicínská probiotika - bakterie enterococcus faecalis jednak ústně a také kapátkem do nosu. Účinek v tomto případě spočívá v kontaktu povrchových bakterií se sliznicí a jejím imunitním kontaktním systémem ( mandle, Waldayerův mízní okruh nosohltanu). Vyšetření ukázala, že grampozitivní zárodky enterococcus faecalis tvoří imunitní reaktivitu v humorálních oblastech B- buněk. Na řadě pokusů byly dokumentovány regulační účinky na syntézu a sekreci sekrečního imunoglobulinu A ( sIgA). Pod vlivem enterococcus faecalis regulují monocyty pomocí interleukinů (Il-1, Il-4, Il-6) rovněž T pomocné buňky, které dozrávají ze spících B - buněk plazmocytů.

Z anti-homotoxické terapie byl použit Lymphomyosot v kapkách pro svou drenážní a imunitu povzbuzující vlastnost lymfatického systému.
Jako základní dietní opatření bylo doporučeno výrazné omezení příjmu bílkovin živočišného původu. V druhé části léčebného postupu bylo pokračováno v mikrobiologické terapii prostřednictvím medicínského E. Coli probiotika. Jeho zvláštní důležitost spočívá v aktivaci lidských imunitních buněk ( přirozených zabíječských buněk, makrofágů, CD4-T-buněk, CD8-T-buněk, B-buněk).
( U těžkých stavů se nejlépe uplatňuje individuální autovakcínová terapie vycházející z této filozofie).

Během tří týdnů došlo k normalizaci stolice, během 3 a půl měsíce došlo k definitivnímu ústupu obtěžujícího kašle, kontrolní zátěžový dechový test byl normální. Během následujících 12 měsíců prodělával Marco respirační infekty tím způsobem, že měl horečku, která spontálně odezněla - bez nutnosti podávat paralen nebo antibiotika. Celkově začal normálně prospívat.
Kontrolní Kyber Status ( bakteriologický stav): vyrovnaná imunoflora, z ostatních testů ještě lehce snížená hladina sekrečnío Ig A na spodní hranici normy. Alfa-1-antitrypsinu malinko zvýšený,ale po dalších dvou měsících normální.




Závěrečná doporučení:
1. Sanace porodních cest matky před těhotenstvím a před porodem lokálně i kapkovou ústní formou ( s IgA)
2. Včasná stabilizace matčina imunitního systému před těhotenstvím, event. ještě během těhotenství ( uvedená terapie nijak neohrožuje matku ani plod).
3. V případě, že matka trpí některou z alergických nemocí, je doporučeno uvedené ošetření v celém rozsahu před těhotenstvím a pak v poslední třetině těhotenství přidat bifidobakteriální probiotika
4. Po porodu pokračovat v uvedeném ošetřování jak matky, tak i novorozence.

Podle přednášejícího je tím odpovězeno na původní otázky tohoto sdělení.


MUDr. P. Šácha
www.symbinatur.com
Symbinatur medicína, která naslouchá přírodním zákonům.

zpět

tisknout

tisknout bez obrázků

nahoru