V souvislosti s masívním přibýváním znečištění životního prostředí a mnohonásobných důsledků moderní civilizace vidíme, že dnešní medicína je konfrontována s řadou závažných problémů. Navzdory množství medicínských znalostí, existenci speciálních, do detailů vypracovaných medicínských nástrojů, jakož i pokroku ve vědě a technice není zaznamenán žádný rozhodný průlom se zřetelem na lidské zdraví.




Jak si vykládáme aktuální situaci?

Dříve šlo převážně o takové nemoci, jako byl mor a jiné infekční nemoci, které vedly ke vzniku
chronických - degenerativních nemocí a civilizačních nemocí. Dnes je zaznamenán masívní nárůst alergických, pseudoalergických přecitlivělých až nesnesitelných reakcí.

V průběhu ošetření akutních a předakutních nemocí se ukazuje velké množství nemocí, které nereagují na terapeutické zásahy a tyto zásahy dokonce podporují nárůst chronických problémů.
V roce 1900 byl poměr chronických nemocí k akutním 50 na 50 a dnes je 90 na 10.




Základy pro to leží v poničeném životním prostředí, kromě toho v postupující přestárlosti středoevropských obyvatel. Zůstává tendence přetrvávajícího přetěžování, dráždění a oslabování imunitního systému, přičemž zatíženost lidského organizmu dosáhla své hranice.
Neuspokojivou situaci udržuje pouze symptomatické ošetření těchto nemocí a s tím související cílené užívání vyšších dávek alopatických medikamentů. (Jediný, kdo z toho má prospěch, jsou farmaceutické firmy - věcná poznámka překladatele). Je zřejmé, že stále více terapeutů hledá zcela jinak - celostně orientovanou terapii. Do jaké míry může homotoxikologie podle Hanse-Heinricha Reckewega (1905-1985) této potřebě vyhovět a do jaké míry dokáže posílit, nezatěžovat a odlehčovat lidským sebeuzdravovacím schopnostem? K objasnění homotoxikologie musí být napřed zdůrazněny principy konvenčních metod, jakož i rozdíly a pospolitosti obou teorií.


Pokračování..

zpět

tisknout

tisknout bez obrázků

nahoru